V únoru 2013 jsme strávili cca 3,5 týdne cestováním podél pobřeží západní Afriky. Z hlavního města Ghany přes Togo do Beninu, a pak zase zpět do Ghany.
Původní plán zahrnoval i cestu do Burkiny Fasso (případně i Pobřeží Slonoviny) a úplně jinou trasu, ale mít přesné plány a nějaké časové rozvrhy v Africe moc dobře nejde :-). To jsme poznali hned první den.
Ale zase o to větší to bylo dobrodružství, úlet a vítězství, když se nám každý den nakonec podařilo dostat z místa A do místa B.
Mám spoooousty fotek, stále nezpracovaných.
Jsou spíše dokumentačního, reportážního charakteru, někdy neostré nebo jinak nekvalitní.
Ono fotit něco se spoustou pokřikujících černochů za zády, nebo potajmu, zpoza rohu, ve změti tržnic a aut není tak úplně snadné ;-)... Jedna z možností byla předstírat, že fotím partnera, a přitom mířit někam do vedlejší uličky a snažit se cvaknout běžný a skutečný život afričanů, i když i to bylo někdy odhaleno.
Vzduch žlutý a oranžový od prachu, vysoká vlhkost a tropická vedra sice nejsou ideální podmínky pro žádnou foto techniku, ale foťák přežil.
Fotky mají ale pro nás obrovskou váhu. Zaznamenaly a připomínají alespoň část našich afrických zážitků.
VIDEO zde: Video AFRIKA
Na jedné z Ghanských tržnic (Accra).
Dětí se nosí výhradně v šátcích na zádech, za celou dobu jsme nepotkali žádný kočárek.
Ale jsou vždy roztomilé a k sežráni, čokoládky malé :-)
Holka prodávající vodu v pytlících (pózovala).
Obydlí několika rodin na nábřeží, jen několik metrů od ubytování, které nám nabízeli. Ghana - Accra
Borusia Dortmund na soustředění
Kluci se ochotně nechali vyfotit.
O moře za účelem rekreace, plavání, odpočinku afričani vůbec nemají zájem. Pláže jsou spis prázdné, vyskytuji se tam spousty odpadku a podezřelých individuu. Dle MZVČR se tam vůbec nedoporučuje chodit, většinou jsme toto doporučeni dodržovali.
Tohle je spíš nějaká výjimka, možná turista.
Frajer kráčí po můstku přes obři zapáchající kanál. (Ghana).
V Ghaně všude spousty taxíku.
Nově zvolený prezident Ghany
***
Osvěženi a občerstveni, které jsme zařadili do "bezpečných" uličních pokrmu -- kokosové ořechy.
Nejdřív se vypije voda, pak prodavač ho rozsekne, a "lžičkou" z kusu skořepiny se jí měkká slizká dužina.
***
Něco, co jsme neochutnali. Oběd, co se dá koupit v pouličních stancích.
***
Nějaké vlajky jsme si také na památku přivezli.
Uprostřed města hned pod velkým bilboardem si pan pěstuje kozy
***
Hlavní postavou "tro-tro" (místního dopravního mikrobusu pro cca 12 lidi) je "naháněč". Přesvědčí Vás jet i tam, kam vůbec neplánujete, i když míříte opačným směrem ;-).
Ale celý den křičet Accra-Accra-Accra-Accra je fakt náročné, není to lehké zaměstnaní...
Na zastávce v Accře -- čekání na tro-tro.
Tržnice v městečku Ho, Ghana.
Polední spánek na zastávce. Accra, Ghana.
Jinak je úplně běžné, že si někdo usne na ulici, tržnici atd.. Třeba i přímo na zemi, či na ustlaný kus kartonu.
Brigáda na tržnici při mateřské dovolené ;-)
Klasická tržnice.
Až zpětně jsme si všimli nadpisu na šatech, který vypovídá v jaké zemi je pořízená
Kojení je fyziologický a přirozený jev, tak se zda za to nikdo nestydí
Tržnice ve městě Ho na východě Ghany.
Děti zde musí byt trpělivé, poslušné a rozhodně nerozmazlené.
Ve 4 letech trávit celé dny s maminkou v "práci" na tržnici...
To by "naše děti" nedokázaly.
Kupte si žvýkači dřívka na čištěni zubu!
Doporučuje 9 z 10 černochu (a všichni mají krásně bílé zuby).
Jedeme za opicemi.
Zde poprvé využíváme moto-taxi. (není až tak běžné na rozdíl od Toga.)
***
Opice ve volné přírodě. Nebojí se sednout si na ruku a ujídat nabízené banány.
Je to chráněna rezervace, založená nějakým cizincem.
Pokus o návrat od pradávna žijících tam opic, které ale byli místním obyvatelstvem vyhubené.
***
Naše průvodkyně u vesnického obydlí
***
***
Parazitující liána, která zabila svého hostitele.
***
Návštěva vesnické školy
***
***
Školák
Třída v místní vesnické škole.
Školní oběd
Fronta do jídelny. Každé dítě má svoji nádobku, nejspíš z domova.
Jen tak si nese živého kohouta či slepici, jakoby držel v ruce mobil či notebook :-)
Dlouhé čekání na autobus.
Zrovna psal sms-ku kamarádovi ze Afrika je úžasná a černošky úchvatné.
Tak mít nějaký pokročilejší mobil, tak tato fotka by mohla byt ilustrační pro ten pojem úchvatných černošek ;o))
***
Klasické typické tro-tro.
Uvnitř asi 12 úzkých sedaček včetně vyklápějících se štokrdle, a všechna musí být obsazená.
V Ghaně většinu času tímto transportem jsme jezdili i my. Plus sem-tam taxík.
Dvojčata pochutnávají na sladkostech.
Opustili jsme hlučná města a vylezli na horo Mount Gemi
***
***
***
Větší vodopád ke kterému jsme se dostali zajímavou cestou po lánech býl téměř suchý. Období dešťů zde očekávají až za 2 měsíce.
***
Účesy místních žen jsou často úchvatné a velmi složité. Pak se jen se dá přemýšlet, jak s tím spi a jak si myji hlavu :-)
Také si nechávám udělat africký účes
***
Jedna veselá kadeřnice, která se podílela i na mém účesu :-)
***
Foceni ještěrky :-)
***
Líbila se nám čepice, ale má ji prý z Jamajky, i když je v barvách vlajek několika západoafrických státu (Togo, hory nedaleko Kpalime).
Už jsme přesyceni tržnic, lidi, smradu a prachu městských ulic.
Po překročeni hranic s Togem míříme do hor a do přírody (samotné překročeni přes les a území nikoho na motorkách ... byl zážitek na celou kapitolu. Nafoceno nemam, na hranicích a jiných strategických místech nefotím bojím se :-))).
Je zde trosku chladněji a svěžeji, odhadem příjemných 30 stupňů.
Nápověda na cestu. Prý jsou dvě možnosti -- lehči a těžší, ona i delší. Vybíráme tu složitější, a cca po 20 minutách šlapaní do mírného kopce jsme na vrcholu :-)).
Místní evidentně jen tak bezúčelově po kopcích ani do jiné přírody nechodí, často vůbec nevědí, kde je vodopád, hora ale třeba i muzeum, i když je jen 500 m od jejích domu.
***
***
***
***
***
***
Cestou přírodou k nějakým vodopádům potkáváme dětí z mateřské školky. Jdou na oběd, každé má svůj barevný kastrolek (někdo si ho nese na hlavě)
Učitelka s rákoskou a kojencem v šátku na zádech.
Děti si na nás chtějí sáhnout, zajímá je bílá kůže.
Asi zde jen tak bělocha nevidí.
Zazpívali nám i písničku (asi francouzsky. V Togu se mluví francouzsky).
Nová a pěkná mateřská škola
***
Náš "průvodce" nás vede k malému vodopádku.
***
***
***
Tak roste káva
***
***
Nakoukla jsem do opuštěného hliněného domečku někde v lese, a tam bylo takovéhle překvapeni :-)
Avokado. Ještě nezralé.
***
Kakao
***
Roztomile dítko postaršího Francouze a mladičké Toganky.
Je to docela časté, že čerství evropští důchodci se stálým přijmeme odjedou do Afriky a začnou tam nový život.
Pořídí si krásný dům a rajskou zahradou, novou mladou manželku, děti, služebnu, kamarády... Jsou tam žádaní, úspěšní, milovaní... Prostě pohoda!
Právě z jedné takové smíšené rodiny jsme byli na návštěvě.
Zahrada u jejích domku
***
***
***
***
Tak tohle netuším co jim tam rostlo. Plody, větší, něž hlava.
***
V Togu (obávaném a dle doporučeni MZVČR nedoporučovaném k cestovaní ;-)) jsme měli velké štěstí na lidí a nové známé.
MUDr. Francis Kom se svojí slovenskou manželkou Irenkou nás velmi milé přijali ve svém domě. Donutili nás "prochlastat s nimi dva dny ;o))
Na fotce diplom univerzity Karlové v Bratislavě.
Francis pěkně mluvil slovensky (žil tam 12 let), a s manželkou si prý často zanadávají či sem-tam nějaké sprosté slovíčko prohodí, když vědí, že jim nikdo nerozumí :-)
Některé výrazy se zařadili i do našeho slovníku, ale psát se to tady fakt nedá ;-).
Prostě to jsou vtipálci a pohodáři.
Bývala slovenská architektka, milující Afriku -- paní Irenka.
Již 40 let žij v Togu a pomáhá manželovi v soukromé ordinaci. Zvládá práci anestezioložky, asistuje při operacích, je z ni také porodník a šíři osvětu mezi africkýma ženami.
Exkurze po zahrádce kolem domu manželů Komových.
***
Pro nás ( z donesené paní Irenkou nezávadné vody) se připravuje Fu-fu, tradiční příloha z palmy.
zde video z přípravy:
Prodej nejspíš fu-fu. Nějak jsem to dokonce nepostihla, zda je to určíte ono..
Existuje spousty způsobu jízdy a převozu nákladu v transportních zásobech o kterých průměrný evropan ani netuší.
Zaujal nás například nacpaný lidmi autobusek typu Tranzit se spoustou připevněných na střeše tašek, zhruba ještě jednou výška auta a úplně nahoře byla přivázána ŽÍVÁ KOZA. Jak tam vydržela, to netuším.
Další nezachycená epizoda, spojena s dopravou.
Jak se dá přepravit nepojízdné auto? Asi odtáhnout...
Ale když kolem jezdi vetšinou jen mototaxíky, tak dva frajeři na malých motorkách najedou za nepojízdné auto, každý z jedné strany. Zvednou každy jednu nohu, a tou to auto prostě odtlačí.
Něž jsem vytáhla foťak, byli fuč. Odhadovaná rychlost 70km/hod.
Potkali jsme i spoustu krásných žen, načesaných a naparáděných. Jenže, na rozdíl od děti, je složitější je potajmu nafotit, a ptát se na svolení nebývá moc úspěšné.
V muslimské čtvrtí mají i mešity, a ženy zahalené vlasy.
S využitím hlavy poberete i tři kufry ;-)
Po cestách v Lome (hl.město Toga). Respektujeme doporučeni a pohybujeme se většinou v taxících.
No semaforech.
Místní blázen.
Sice jsme na vesnicích potkali par starších žen bez horní častí oděvu vedle jejich domovu, ale tady ve městě to prý není normální.
Fetiš market v hlavním městě Toga Lome.
Prodej amuletu a "léku" doporučených místním šamanem-léčitelem.
Koupíte zde hlavy opic, mrtvé ptáky, ježky, ještěrky, části tel zvířat, kostry a jejích části, vnitrnosti, rohy, kůže a podobné nechutnosti.
Hned nás zastavím místní "vyhazovač", který měl divné řečí, že zde není supermarket, a že tady stejně si nic nekoupíme Seběhlo se jich povícero, musím přiznat, že jsme měli fakt strach, tak rdějí v rychlosti odjeli (taxíka jsme promýšleně nenechali odjet, tak to bylo rychle. Uffff...)
Maminka na nábřeží.
Večerní pivo a sbíraní obři mušli.
***
***
Pohled do jedné z bočních ulic. Pohraniční městečko Aného, Togo (hraničí s Benínem).
Hraní na dvorku.
Nejspíš matka s dcerou, co nám zapózovaly. Bohužel napsaná nimi e-mailová adresa nefunguje, slíbila jsem poslat fotky :-(
Poznamenaná mailovka. Nefunkční :o(
Zaujaly mě šaty na některých holčičkách byly občas moc pěkné. Chtěla jsem něco koupit i pro svoje dcerky, ale v žádném obchodě jsem šatičky nenašla. Musím je nechat ušit v početných pouličních krejčovstvích.
Rybaři v zátoce. Aneho, Togo.
Bouřlivý oceán a klidná zátoka. Aného, Togo
Pro vodu se chodí i několik kilometru.
Úžasný zážitek hned po vkročení do Benínu.
V dálce jsme slyšeli zpěv a bubny, tak jsme se sli podívat.
Bylo to nedělní modleni či rituální tance a zpívaní, kterého jsme se dokonce zúčastnili.
Amerikano (čti my -- běloši :-)) byli zase zážitkem pro místní.
Pozvali nás úplně dopředu, dovolili fotit a natačet, každý se na nás usmíval, a pak že prý také musíme si zatančit a také i zazpívat :-)
Tak se stalo, ze Beninským nedělním ránem pod bubny se nesla typická africká píseň "Jak jsme táhli k Jaroměři, ať si kdo chce ten ať věři, zašli jsme si k staré babě na večeři.... -) ;-)
zde je i video:
Malé děti poslušně seděly v koutě a pozorovaly tancovaní.
Nikdo nezlobil ani nic nechtěl. A to asi hodinu.
Nedělní bohoslužba a rituální tanec v Beninu.
Procházky po ulicích Beninského městečka.
Místní benzinka
Jen párkrát jsme viděli kluka a holku nebo muže a ženu které šli spolu a chovali se jako par. Vetšinou jsou ženy s ženami a muži s muži.
Na motorce se jezdi zásadně bez helmy, vozit děti či dokonce mimina na motorce je také běžná věc.
Starší žena přechází ulici v malém městečku v Beninu.
Škola.
Zlatnictví na tržnici.
Kupa odpadu za místní tržnici na kraji menšího přístavu. Vedro a zápach. Kupodivu nelítají tam mouchy. Naštěstí. Benin.
V pronajatém motorovém člunu plavíme se na prohlídku "města na vodě".
Je to jako člunová dálnice, potkáváme rybaře, ženy, co vezou ryby na trh, děti, co samotné řídí lodičky, "hromadní lodní přepravní čluny".
Zde je krátké video: https://www.facebook.com/photo.php?v=2900314044108&set=vb.1748130329&type=3&theater
Moje máma je majitelkou obchodu s luxusním spodním prádlem.
A já většinou chodím do práce s ní ;o)
Nákup ve stánku typu MAKRO.
Na nákup do velkoobchodu na motorce -- žádný problém ;)
Jsme zpět v Ghaně.
Našli jsme kousek ráje v nejjižnějším bodě Ghany. Čisté pláže s jemným pískem, modrý oceán, všude kokosové palmy a žádné turisty.
Jen zřídka prošli kolem obyvatele nedaleké rybářské vesnice.
Byli jsme sami v krásné ECO-Village, kterou zde postavil nějaký angličan.
Stylové bungalov z přírodních materiálu přímo na pláži, venkovní sprcha pod palmou a spousta zajímavých drobnosti a vychytávek. Celá pláž jen pro nás dva.
***
***
***
***
***
Rybáři
A zde video s diskotékou na pláži :-)
***
Národní park
***
Krokodýlí farma
***
Botanická zahrada
***
